Beach school

Jeden z našich nejlepších pokaranténních objevů je Beach school, neboli plážová škola. Provozuje ji Kent s manželkou Yu Lin v městečku Port Dickson. Dala jsem dokupy skupinu složenou z rodin domškoláků a jednou měsíčně jedeme v sobotu ráno ke Kentovi. Když prší, děti se u něj učí z množství mušlí, skořápek krabů a podobně, vyrábějí…

Pokračovat ve čtení

Cameron Highlands

Poslední zastávka v naší cestě byla Cameronská vysočina. Je známá chladnějším klimatem, díky kterému je ideální na pěstování čaje a jahod. Může se tam jet dvěma cestami, jedna je bližší ke Kuala Lumpur, ale horší, strmější a s více serpentýnami, a druhá je o fous pohodlnější, a jede se tam právě z Ipohu, kde jsme…

Pokračovat ve čtení

Ipoh

Válečka u bazénu nevydržela dlouho a tak jsme vyrazili alespoň na poslední etapu původního cestovatelského plánu s dědou, ale už bez dědy. Jeli jsme tedy do Kuala Kangsar podívat se na královskou mešitu Ubudiah. Postavil ji nějaký sultán z vděčnosti, že se uzdravil z nemoci. A byla opravdu nádherná! A potom už jsme jeli do…

Pokračovat ve čtení

Penang (potřetí)

Tak noha týden odpočívala, děda už na ni chodil skoro dobře, děti zas trochu pokročily v učebnicích, a tak jsme se sbalili a vyrazili na naši třítýdenní cestu. U té příležitosti jsem dala starším dětem cestovatelský deníček, aby si mohli cestou zapisovat dojmy, a Anežka z něj byla naprosto unešená. Začali jsme Penangem, který je…

Pokračovat ve čtení

S dědečkem zpátky v Malajsii

Pět týdnů uteklo jako voda a my už jsme byli zase na letišti. Tentokrát ale i s mým dědou, co se odvážně rozhodl vydat se s námi na dva měsíce do Malajsie a přilehlých zemí 🙂 Měli jsme naprosto skvělý plán, první týden aklimatizace, pak trochu Kuala Lumpuru, Malaka, pak autem odjezd směr Penang, z…

Pokračovat ve čtení