Po Cheratingu následoval přesun na pár dní do hlavního města státu Terengganu, a to Kuala Terengganu. Normálně je Terengganu známé tím, že se právě z něj dá jet na ostrovy Perhentian, ale my si prohlédli hlavní město.

Šli jsme prostě postupně čínskou čtvrtí a centrem ke Křišťálové mešitě, cestou jsme narazili na krásný chrám a street art :

Dál jsme objevili ještě “Želví ulišku”, věnovanou problematice úbytku mořských želv. Lidi je ruší při kladení vajec, nebo vejce jedí. Děti to berou dost vážně, za coý jsem ráda. Eli si všiml i obrázku upoyorňující na konyumaci žraločích ploutví. Jsem ráda, že se s nimi na tohle téma můžeme normálně bavit, je to pro mě i jeden z důležitých “výsledků” cestování.

Samotná mešita je sice právě v opravě, ale i tak zvenku byla nádherná. A hned u ní zmrzlina 🙂

Ještě jsme chtěli k jezeru Kenyir. Je to nevětší malajské jezero a normálně je tam možné se jet lodí podívat po jezeře a ke krásným místům. Ale zaprvé hustě pršelo, a stejně bylo všechno zavřené kvůli koronaviru. No, ne vždy všechno vyjde. Zato jsme objevili Superhrdinskou kavárnu, kterou si hlavně děti moc užily 🙂

0 Comments

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *