děti sbalené opravdu minimalisticky v Mersingu mají tu hezké hřiště a ráno snídáme jako místní : Jirka kopi susu (ta vrstva smetany dole) a Bětka milo (kakao)
Tak a je tu první pořádný výlet na východní pobřeží! Kamarádi nám to v březnu odzkoušeli, a navnazeni jejich úžasnými fotkami, vyrazili jsme tam, kde byli oni. A neprohloupili jsme.
a jsme v přístavu té jeidné bylo do smíchu děti to nějak přežily díky tabletům
Jeli jsme od nás prvně do městečka Mersing, který je od nás asi 5 hodin jízdy. Tam jsme jednu noc přespali v hotelu (OYO, a nebylo to špatné : je to síť místních levnějších hotelů) a ráno jsme se vydali k trajektu. Zaparkovali jsme auto, zaplatili dopředu, pomodlili se, aby tam zůstalo a vyrazili na loď.
no povězte : ráj! dětí nejoblíbenější místo mňam moje taky
Bohužel nás nenapadlo vzít si prášky na mořskou nemoc. A tak jsme v polovině cesty (cesta trvá 2 hodiny cca) začali proklínat všechno možné, ale zvládli jsme to všichni i s obsahy žaludků. Navzdory tomu můžu Cataferry jen doporučit. Po vystoupení nás už čekal jeden z členů týmu Bushman Tioman, kde jsme trávili dovolenou. Převezl nás terénním autem přes pohoří na druhou stranu ostrova a my se ocitli v ráji, no posuďte sami!
ještě zápisky a spát a hned ráno na pláž tam vzadu se do može vlévala řeka a jde se do moře
Jen tedy navzdory hlavní sezóně, kdy prý vůbec neprší, nám pršelo 5 dní ze šesti, a jeden den měla Anežka horečku..ale nepršelo pořád a i tak jsme si to moc užili. Dokonce jsme viděli v moři mořskou želvu a rejnoka a korály!
knihovna se zahraničními knihami podnítila chuť studovat jazyky poslední večer
Já tedy odjížděla zpátky na pevninu s těžkým srdcem. A i Eli s Anežkou prohlásili, že by se tam klidně na ten ostrov prý nastěhovali 🙂 Bylo to tam vážně jako v ráji!
a zase v přístavu průzračná voda nechtělo se mi pryč…ani trochu
0 Comments