Den D konečně nadešel, ráno nás pobudil zpěv mnichů, já pak přes chrámový kompleks doběhla do kavárny pro kávu a pečivo a konečně byla celá rodina připravená k výletu. Jakmile jsme zabočili na druhé ulici, viděli jsme za sebou dva tuktuky. V jednom z nich se oddával pán zjevně časté kratochvíli místních tuktukářů, totiž spal v houpací síti. Druhý ale nespal a hbitě na nás mával. Tak jsme nasedli a jeli jsme s ním.

Prvně jsme se marně snažili zjistit, za kolik dolarů nás odveze jen k chrámům. Ale sazba byla prostě daná na celý den a basta 😀 Byl to úžasný usměvavý a velice ochotný člověk, se kterým jsme nakonec jeli všechny další dny. Vždy nás přesně vyzvedl, vždy na nás počkal, prostě naprosto nejlepší kambodžský tuktukář. Poslední den jsme neodolali a vyfotili jsme se s ním.

Prvně se nás pan tuktukář zeptal, jestli máme vstupenky. Neměli jsme, a tak nás prvně dovezl tam. No a ještě že to udělal takhle, vstupenky se kupují úplně jinde, než jsou chrámy. Se vstupenkami jsme sedli do tuktuku zpátky a už se jelo přímo na Angkor Wat. Ještě je dobré říct, že jsme rozhodně nevyrazili ráno v pět na svítání. Ani nás nehlo, spali jsme až do osmi, a vyrazili jsme před desátou. Došlo nám, že s dětmi a ve vedru zvládneme maximálně tři, čtyři hodiny. A pak šup do bazénku a na chvíli i číst. Nechtěli jsme, aby si děti pamatovaly angkorské chrámy jen jako ospalou honičku, abychom stihli všechno. Vstupenky kontrolovali na cestě, a pak už jsme viděli první bránu! Mám dojem, že jsem měla slzy v očích. Bylo to něco naprosto zvláštního, být na tak známém a prastarém místě…

Pan tuktukář se s námi rozloučil, řekl nám, kde za tři hodiny bude, a my vyrazili. Hlavní most k Angkor Watu se právě opravuje, a vedle je zbudovaný most dočasný. Prošli jsme dovnitř a dál to nechám hlavně na fotkách. Občas jsem četla vysvětlivky, něco jsme znali i z muzea, ale hlavně jsme se dívali kam nás oči vedly a co nám a dětem zrovna přišlo zajímavé. Nebudu radši Angkor Wat přesně popisovat, ještě bych se spletla, ale je symetrický a nejzachovalejší, prvně se dá jít chodbami, které vedou kolem středové části, a pak přímo doprostřed na čtyři vrchní věžičky, kde se dá pomohlit k hinduistickým bůžkům, celkem jsou tam čtyři a dívají se na různé světové strany. Přeci jen trocha těch faktů, nedá mi to. Angkorské chrámy jsou (pro nás překvapivě) chrámy hinduistické, postavil je král Suryavarman ve 12 století, budování trvalo 30 let a je to největší náboženská stavba na světě. Možná spís nejrozhlehlejší… No, tolik k faktům, zbytek přenechám Wikipedii 😀

Po třech nebo čtyřech hodinách jsme měli akorát dost 😀 Zamířili jsme tedy k tuktuku a Angkor Thom si nechali na další den…

0 Comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *