Prozkoumávání Hat Yai nás tentokrát vedlo k jedné z dominant, k vysoké soše stojícího Buddhy na kopci. Má být jeden z nejvyšších vůbec, ale upřímně, už jsme asi přeBuddhovaní, přišel nám vlastně docela malý. Socha stojí na kopci s nádherným výhledem do okolí. Pod sochou je prostor, kde je oltář, vyobrazení Buddhova života a repliky mnichů, kteří zde kdysi pravděpodobně žili. Eliáš mě přesvědčoval, že jsou živí a jen meditují, já si byla teda docela jistá tím, že už umřeli, ale vypadali vlastně dost strašidelně, jak byli přesně vyobrazení. Zježily se mi myslím všechny chlupy na těle a rychle jsme vypadli 😀
to je ta slavná socha vchod do prostoru pod ní oni “živí” mniši holky si prohlížejí výjevy z života Buddhy popis sochy “hele, mami, miminko!” pohled od sochy do okolí
Pod sochou Buddhy je docela veliký park, který nabízí vyžití hlavně dětem. Šli jsme s nimi na hřiště a na šlapadla, přičemž vyšlo najevo, jak moc netechnický člověk vlastně jsem. Dost dlouho jsem jela s holkama pozadu, než mi Lidunka, co jela s Elim, vysvětlila, jak ovládat tu páčku uprostřed, ehm 😀 Lidunka celkově byla skvělá, věděla, jak nastavit DVD titulky a televizi na anglický kanál, jak se ovládá klimatizace a vůbec všechno technického, takže ke mě skvělá společnice, já totiž vím akorát kde se dobře najíst 😀 Večer jsme pak ještě zastihli v parku skupinku lidí, co cvičí zumbu, a Anežka se ráda přidala a my s ní (zatímco Eliáš si sedl opodál se zkříženýma nohama i rukama a nesouhlasně se díval, co že to vyvádíme).
naše posádka večerní zumba 🙂
Ještě přidám jednu pikantnost, když konečně jednou vysvitlo sluníčko, chtěly jsme se jít vykoupat na ty pověstné thajské pláže. Tak v Songkhle, která je kousek od Hat Yai, bylo čisté moře, žádné vlny, dokonce teplo a nepršelo… zato na nás koukala obrovská cedule varující lidi, že se tam vyskutují vysoce jedovaté medúzy. No a protože vím, že opravdu lidé umírají zrovna po těchhle žahnutích, prostě nám to za ten risk nestálo.
sem jsme se koupat opravdu nakonec nešli
Místo toho jsme našli veřejný bazén, který byl úplně prázdný a vůbec nikdo tam nebyl. Děti se houpaly na provaze a skákaly z něj do vody, lezly po šikmé lezecké stěně a padaly z ní do vody a jezdily na tobogánu, který majitelé zprovoznili jen pro ně. Dokonce se Eli zavěsil na jakousi konstrukci, nicméně později se ukázalo, že to jsou trysky 😀
bazén jen pro nás tohle jsou ty trysky
0 Comments